Elektrárny vltavské kaskády pomohly při povodni

Úvod » Média » Tiskové zprávy » Elektrárny vltavské kaskády pomohly při povodni

7. 6. 2013

Praha, 7. června 2013 – Vodní elektrárny vltavské kaskády pomohly, podobně jako před jedenácti lety, odebrat divoké vodě část její destrukční síly. I díky investicím poslední dekády za to navíc nezaplatily tak vysokou cenu jako v roce 2002.

Podobně jako při zničující povodni v roce 2002, i letošní mohutné záplavy kladly obrovské nároky na vodní elektrárny tzv. vltavské kaskády a jejich obsluhy. Pozitivní role elektráren při velkých povodních se opět plně projevila v jejich schopnosti převést část vodních mas přes energetickou část vodního díla, odebrat vodě část destrukčního charakteru její energie a předejít tak poškození vodního díla. Provoz vodních elektráren při povodňových průtocích probíhá v úzké kooperaci s Povodím Vltavy, s. p., a podle předem připravených scénářů vývoje. Při řízení manipulací rozhoduje centrální vodohospodářský dispečink Povodí Vltavy.

Provozovatelé elektráren nikdy sami neřídí stav hladiny ve vodních dílech a údajný tlak na udržování vysokého stavu vody není ani v jejich zájmu. Vzhledem ke konstrukci vodních děl a elektráren jako jejich nedílných součástí je naopak možné říci, že elektřinu lze vyrábět již při poměrně nízkých stavech hladiny (viz např. v příloze poměry na vodním díle Orlík).

Provozovatelé vodních elektráren pouze na příslušná povodí hlásí a předem poskytují podklady o odstávkách, poruchách, atd., kdy po nějakou dobu nelze počítat s odtokem vody přes elektrárny. Jiné řízení s vlivem na stav hladiny vodního díla jim ale nenáleží.

„Elektrárna Orlík v kritický týden před letošními povodněmi, ve dnech 21.- 28. května, vyráběla elektřinu necelou polovinou své kapacity, tj. v provozu byla průměrně 1,5 soustrojí z celkových čtyř. Zvýšení průtoku vody je přitom logicky přímo úměrné nárůstu výroby elektřiny, takže předčasné upouštění vody by pomohlo i naší výrobě,“říká ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s., Zdeněk Saturka.

V zájmu energetiků tedy primárně není co nejvyšší hladina vody v přehradách. Tu vodohospodáři zadržují čistě z důvodu získání času pro přípravu opatření níže položených lidských sídel před povodňovou vlnou. Pokud by platila spekulace, že se výška hladiny řídí podle přání energetiků, bylo by při nárazově velkých odpouštěních vody z vyšších stupňů kaskády v sázce poškození níže položených elektráren. Zkušenosti z roku 2002, kdy jen náklady plánu obnovy všech poškozených a zničených elektráren vltavské kaskády činily 650 milionů korun, jsou pro podobné úvahy dostatečným mementem.

Při mohutných povodních, jako byla ta letošní, není 70 – 80 % průtoků energeticky využito a proteče mimo turbíny. Současně platí, že např. nízkospádové vodní elektrárny jsou při povodních odstavovány, což je letos příklad elektrárny ve Vraném nad Vltavou.

Menší škody se vodním elektrárnám vltavské kaskády i dalším energetickým provozům na ostatních rozvodněných řekách nevyhnuly ani letos. Jejich sčítání teprve probíhá, ale jedno je jisté už dnes. Díky opatřením přijatým v roce 2002 a následným masivním investicím do bezpečnosti vodních elektráren se nebude opakovat scénář z roku 2002, kdy některé z výroben strávily v nucené odstávce z důvodu oprav i více než 2 roky.

Martin Schreier, mluvčí Skupiny ČEZ pro obnovitelné zdroje

Nahoru
Menu:
Hledat:
Hlavní navigace: