Obnovitelné zdroje energie

V podmínkách České republiky se využívají obnovitelné zdroje jako voda, vítr, slunce a biomasa. Mezi obnovitelné zdroje se obecně dále řadí také geotermální energie, energie přílivu nebo vlnobití, skládkový plyn, bioplyn, energie vzduchu a půdy.

Voda

Vodní elektrárny jsou v současnosti dominantním zdrojem energie z obnovitelných zdrojů v České republice. V roce 2007 vyrobily téměř 90 % veškeré „ekologické elektřiny“ ve Skupině ČEZ.

Ta v současnosti provozuje široké spektrum různých typů vodních elektráren – od přečerpávacích (např. Dlouhé Stráně I) přes velké s výkonem přes 10 MW (např. Orlík) až po malé vodní elektrárny s výkonem do 10 MW (např. Čeňkova pila).

Kromě toho, že se podílejí na výrobě energie z obnovitelných zdrojů, mají vodní elektrárny i další důležitou funkci – jejich výroba pokrývá zvýšenou spotřebu elektřiny v určitých obdobích dne (v energetických špičkách), protože je lze snadno spouštět podle aktuální potřeby.

Biomasa

Jde o organickou hmotu vzniklou prostřednictvím fotosyntézy, která je spalována v klasických tepelných elektrárnách spolu s uhlím. Díky spoluspalování biomasy dochází k úsporám nenahraditelného fosilního paliva, navíc se snižují škodlivé emise oxidů síry. Pro energetické účely se využívá buď odpadní biomasa (dřevní štěpka z lesů, odpad z papíren apod.) nebo biomasa v podobě speciálních rychlerostoucích plodin pěstovaných specielně pro účely spoluspalování.

Biomasa je v podmínkách České republiky velmi perspektivním obnovitelným zdrojem energie. Zatímco využitelná kapacita vodních toků pro získávání energie je již téměř vyčerpána a pro využití větru nemáme tak dobré podmínky jako jiné evropské země, biomasu lze využít ve všech moderních tepelných elektrárnách. Podíl biomasy v palivu může činit až 25 procent.

Vítr

Česká republika nemá pro využití energie větru tak dobré podmínky jako jiné evropské (zejména přímořské) státy. Z toho důvodu se i na výrobě „ekologické elektřiny“ podílejí větrné elektrárny zatím jen malou částí. Aktivní přístup k ochraně životního prostředí nás ale motivuje k rozvoji aktivit i v této oblasti. Do roku 2020 plánuje energetická Skupina ČEZ investovat do rozvoje nových větrných elektráren zhruba 20 miliard korun.

Pro výstavbu větných elektráren se počítá s plochami v nadmořských výškách zpravidla nad 600 m, technologický rozvoj však již umožňuje vyrábět elektřinu z větru efektivně i v mimohorských oblastech. Místa, kde jsou příznivé větrné podmínky, leží převážně v oblastech, které patří mezi zákonem chráněné oblasti. Odhaduje se, že z tohoto důvodu odpadá 60 – 70 % vhodných ploch pro výstavbu větrných elektráren. V současné době, kdy výška stožárů dosahuje až 100 – 150 metrů, se otevírá možnost využít i zalesněných ploch. Podle odborných studií má největší potenciál větrné energie oblast severních Čech a severní Moravy, následuje jižní Morava a západní Čechy. Nejméně „větrné“ jsou jižní Čechy.

Slunce

Slunce je hlavním energetickým zdrojem pro naši planetu, jeho přímá energie však paradoxně pro výrobu elektřiny zatím není příliš využívána.

Skupina ČEZ provozuje v České republice jednu fotovoltaickou (sluneční) elektrárnu umístěnou v dukovanském areálu, která má účinnou plochu 75 m² a její výkon dosahuje při plném slunečním svitu 10 kW. Sluneční elektrárna byla od roku 1997 do roku 2002 součástí komplexu větrných elektráren v lokalitě Mravenečník. V současné době slouží v rámci informačního střediska Jaderné elektrárny Dukovany k demonstračním účelům. Ročně se zde vyrobí téměř 8 000 kWh elektřiny. Elektrárna využívá svůj instalovaný výkon na necelých 10 %, roční časové využití fotovoltaické elektrárny je cca 40 %.

Vypravte se na Hučák za obnovitelnými zdroji

Informační centrum Obnovitelné zdroje a vodní elektrárna na Labi v Hradci Králové poskytují poutavý přehled o ekologicky čisté energii.